Na bruslích do Tulln an der Donau
Podle předpovědi mělo být dneska krásné počasí, konkrétně jasno a slunečno, a tak jsem vyrazil na malinko náročnější bruslařský výlet. No počasí poněkud nevyšlo, ale aspoň nepršelo. Jen ty výhledy do okolí jsem musel oželet, což trochu zamrzelo.
Pokud by si to někdo chtěl taky zajet, tak dobrou zprávou je, že všechno, co jsem absolvoval za hranicí Vídně, je značené jako jedna z částí Podunajské stezky (Donauradweg), a tak se člověk neztratí.
Vyrazil jsem standardně od domu na Insel s tím, že se uvidí, kam dojedu. Na konec ostrova je to, co by kamenem dohodil, zbytek na bruslích dojel, takže tam jsem byl za chvilku. No spíš za hodinu a deset minut, ale tak skoro třičtvrtě hodiny zabere cesta na Insel, to je trochu utrpení kvůli semaforům a lidem na ulici. Proběhla první svačinka a jede se dál...
Úsek ke Korneuburgu není nic moc - povrch hrubý a kousek od stezky hučí dálnice, nevadí, jedu dál, po necelé hodince od svačinky potkávám most vedoucí na druhou stranu Dunaje do Greifensteinu a trochu přemýšlím. Je mi jasný, že další most je daleko, ale tak chceme se trochu projet, ne? A tak jedu spokojeně dál po pravém břehu. Povrch stojí za houby, sice pěkná rovinka, ale je to hrozně hrubý. No patnáct kilometrů trpím a těším se, že při zpáteční cestě na druhém břehu bude dobře. Tady se musím pochválit, páč jsem ulovil další skalp. Jako že předjíždím ostatní bruslaře, to mi dělá radost, ale tak mám dobré brusle. Často předjíždím i kolaře, to už mě vskutku rozveselí, ale to, co jsem vyšvihnul dneska, o tom se mi ani nezdálo. Hrozivě jsem naložil říční nákladní lodi! A nebyl to žádnej sprint na pár metrů, měly jsme společnou cestu asi deset kilometrů. No zajel jsem ho strašnym stylem, mám takovej dojem, že kapitán to po dnešku musel zabalit a do lodi už radši nikdy nevleze. Popojedem...
Po třech hodinách od startu dorážím do města Tulln an der Donau. Přejíždím most a hledám nějaké občerstvení. Zastavuje mě žebrák s údajně českými předky a snaží se ze mě dostat peníze. Děda kápnul na nepravého, já jen tak nepovolím a pokračuji dále. Nakonec parkuju u benzínky, abych něco pojed a popil. A letím zpět... kdo by to byl řek, povrch je úplně stejně hnusnej, jako na druhé straně, a tak zase trpím. Že mi brní nohy, bych ještě zvládnul, ale že mi to ničí průměrnou rychlost, je holt těžko únosné. Náladu si zlepšuji další svačinkou.
Od Greifensteinu až do Vídně je už povrch v pohodě, ale bohužel stezka vede často po silnici, což není nic moc i z toho důvodu, že to odporuje místním dopravním předpisům. Ale tak žádnej stres, byla neděle a předjelo mě asi tak pět aut. Ve všední den by to ale mohlo být horší.
Na Donauinsel přijíždím už za tmy. Cestu mám najetou a místní osvětlení dostačuje, takže si spokojeně letím dál. Cestu zakončuji na metru U1 Donauinsel, páč na opruz jízdu přes město nemám náladu a těch sil už taky moc není.
Trocha těch čísel na závěr...
| Celková vzdálenost: | 85 km (odhad z mapy) |
| Celkový čas: | 6h 10min |
| Průměrná rychlost: | 14 km/h |
| Venkovní teplota: | 6-8 °C ... zzzzzima |
| Počet pádů: | 1 ... školácká chyba při brždění před přechodem :) |
| Počet předjetých lodí: | 1 ... muhehe |
Detailní mapa cesty: Wien -> Tulln an der Donau -> Wien.