EN | CZ

Vídeňské krásy podruhé

Dnes se kouknem na prvních pár méně známých míst ve Vídni...

Pomník sovětské armády

Nedaleko školy na Schwarzenberském náměstí se nachází pomník vojáku sovětské armády, kteří padli při osvobozování Vídně v roce 1945. No co si budeme povídat, postavili si ho sami Rusové ještě ve 45. roce. Jak už jsem se dříve zmiňoval, Sovětský svaz po válce ovládal část území Rakouska. Takže si to tam pěkně vztyčili přímo mezi Schwarzenberský palác a kašnu Hochstrahlbrunnen z roku 1873, která připomíná vybudování vodovodu, který přivádí do Vídně pitnou vodu ze 100 km vzdálených hor.

Heldendenkmal der Roten Armee
Heldendenkmal der Roten Armee
Hochstrahlbrunnen a pomník v pozadí
Hochstrahlbrunnen a pomník v pozadí

Secession

Dům umělců z roku 1897 se zlatou kupolí. Jedno z hlavních jmen spojených s vídeňskou secesí je Gustav Klimt, který je i autorem zde vystavené fresky Beethovenfries. Freska měří 32x2 metry, ale většina její plochy je stejně prázdná, takže mě vůbec nezaujala. V budově jsou samozřejmě i další expozice, takže pro fandy modernějšího umění asi zajímavé místo.

Secession
Secession
Pohled zezadu
Pohled zezadu
Jedna z expozic a hra se stínem
Jedna z expozic a hra se stínem

Kanalizace

Poněkud kontroverznější krása :). Vídeň se pyšní jedním z nejlepších kanalizačních systémů, který má i zásobárnu na, slušně řečeno, kanalizační tekutinu. Ve světě je běžné, že pokud do kanalizace přitéká moc vody (např. z přívalových dešťů) a čističky situaci nezvládají, tak se přebytečná voda pouští rovnou do řek. Ale jelikož tady jsou hrozně moderní, tak si prostě vykopali obrovskou nádrž a do ní si tu přebytečnou vodu napustí. Jakmile se situace uklidní, napumpují vodu zase zpět do normálního kanalizačního systému. Jo když to člověk bere tak, že se skladuje jen špinavá voda z ulic, tak to není tak hrozné, když si ale člověk uvědomí, že to není jen voda z ulice, ale všechno, co člověk doma spláchne do dřezu i do záchodu, už to tak pěkně nezní :).

Nutno podotknout, že kdyby šlo jen o kanalizaci, tak by to asi ani atrakce pro turisty nebyla. Hlavním tahákem je fakt, že se ve zdejších chodbách natáčel údajně slavný film "Třetí muž" z roku 1949. Mně ten film nic neříká, ale i tak to bylo zajímavé. Ukázali nám video, jak každý den místní pracovníci musí ručně lopatami čistit některé chodby... v tom smradu, vlhku a špíně to musí být opravdu skvělá práce. Vyprávěli o tom, jak zde za války a po válce lidé žili. Někteří se schovávali jen před mrazem. Další zde hledali alespoň nějaký zdroj obživy. Filtrovali vodu a hledali v ní něco cenného, například spadlé prsteny. Časté bylo i zachytávání mastnoty z hladiny vody a její prodej mýdlařskému průmyslu. Krutá to doba.

Dritte Mann Tour
Dritte Mann Tour
Vstup do podzemí
Vstup do podzemí
Stoka
Stoka

Gasometer

Úžasné budovy nacházející se trochu dále od centra jihovýchodním směrem. Postavené v roce 1896, jakožto čtyři obří zásobníky na plyn, fungovaly téměř sto let až do roku 1985. V roce 2001 byly zcela přestavěny a dnes se v nich nachází nákupní centrum, kanceláře, byty i studentské koleje. Vnitřky zásobníků jsou duté, domy jsou postaveny jen na obvodu zásobníků. Mimo budov Gasometer A až D stojí v okolí další architektonicky zajímavé stavby. Je vidět, že se zde nebáli experimentovat a výsledek stojí za to.

Gasometer
Gasometer
Šikmé domy
Šikmé domy
24.11.2009